Alzheimer není jediný. Typy demence a jejich projevy
Alzheimer není jediný. Typy demence a jejich projevy.
Někdy je to vlivem šoku, traumatu nebo zranění, jindy je na vině demence, nejen ta Alzheimerova. Co to vlastně demence je, jaké existují typy a jak se projevují?
Demence je zastřešující termín pro oslabení poznávacích funkcí mozku, které nemocnému ztěžuje fungování v běžném životě. A takové rysy vykazuje hned několik nemocí. Alzheimerova choroba je nejběžnější, ale zdaleka ne jediná.
1. Alzheimerova choroba
Nejčastější příčina demence, odhadem postihuje 60–80 % všech lidí s demencí. Předpokládá se, že je způsobena proteinovými plaky, které se tvoří v mozku a ničí neurony a spojení mezi nimi. Dává o sobě vědět mezi 60–70 lety, v 5 % případů i dříve.
V počátcích se choroba projevuje jako mírná kognitivní porucha, lidé tedy zapomínají, opakují se, nepamatují si nové informace, mohou být zmatení v cizím prostředí nebo při provádění jednoduchých úkonů. Příznaky se postupně zhoršují, nemocný ztrácí schopnost mluvit, chodit a jíst.
Mnohé typy demence se dají úspěšně léčit, důležité je nepodceňovat příznaky a konzultovat je s odborníkem, jakmile se objeví.
2. Cévní demence
Po alzheimerovi druhý nejčastější typ demence: v Severní Americe a Evropě tvoří podle statistik 15–20 % všech případů demence, v Asii jsou tato čísla o něco vyšší. „Nastává při omezení či zablokování průtoku krve v určitých částech mozku, to zhoršuje zásobování mozkových buněk (neuronů) kyslíkem, poškozuje je to a nakonec i zabíjí,“ vysvětluje docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze.
Příčinou může být větší cévní mozková příhoda nebo řada menších, na vině může být i zúžení cév vlivem vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo aterosklerózy. Cévní demencí trpí lidé nad 65 let a často se mísí s Alzheimerovou chorobou. Příznaky mohou zahrnovat potíže s řečí, koncentrací, změny nálad, špatné plánování a úsudek, později i ztrátu paměti, zmatenost, depresi, zhoršenou motoriku a soběstačnost.
3. Demence s Lewyho tělísky (LBD)
Nemoc „proslavil“ komik Robin Williams, u něhož se po smrti zjistilo, že trpěl nediagnostikovanou LBD. Za vznik nese odpovědnost určitý protein vytvářející shluky známé jako Lewyho tělíska, ta se hromadí v neuronech a narušují paměť, řízení motoriky a celkové myšlení.
Příznaky závisí na tom, kde se v mozku tělíska začnou vytvářet. Mezi charakteristické symptomy patří halucinace a bludy. Nemoc také zhoršuje paměť, plánování, zpracovávání informací, pozornost i bdělost, pacienti bývají náladoví a zmatení. Jak choroba postupuje, objevují se i fyzické příznaky podobné Parkinsonově chorobě (ztuhlé svaly, třes a problémy s chůzí).
4. Frontotemporální demence
Existuje několik typů frontotemporální demence, všechny ale mají společné to, že různé proteiny napadají zpravidla přední (frontální) a spánkové (temporální) laloky mozku zodpovědné za chování, jazyk a motoriku. Pacienti se stávají agresivními nebo apatickými, projevuje se nedostatek empatie, časté jsou nevhodné řeči, někdy i nevhodné sexuální chování.
Z těchto důvodů mnohdy dochází k záměně za psychiatrickou poruchu: „Pacienti s tímto typem demence bývají odesíláni k psychiatrovi, protože tyto poruchy chování se u nich projevují zpravidla dříve než poruchy kognitivních funkcí, zejména paměti, která v těchto případech může být dlouho zachována,“ vysvětluje Iva Holmerová.
Mezi další symptomy patří u některých typů neobvyklé chutě a stravovací návyky, opakované sledování jednoho filmu, problémy s mluvením, psaním a porozuměním.
5. Normotenzní hydrocefalus (NPH)
Pokud se diagnostikuje včas, dá se úspěšně léčit. K NPH dochází, když se v mozkových komorách hromadí nadbytek mozkomíšního moku. Ty se zvětšují a mohou narušovat okolní mozkovou tkáň, což se projevuje třemi hlavními příznaky, které se mohou objevit společně nebo v různých fázích onemocnění. Jde o močovou inkontinenci, potíže s rovnováhou a chůzí a o kognitivní problémy jako je ztráta krátkodobé paměti, změny nálad, potíže s rozhodováním a prováděním úkolů.
Z těchto důvodů bývá NPH mylně diagnostikován jako alzheimer, parkinson nebo jako běžný projev stárnutí. Na vině bývá úraz hlavy, nádor, zánět mozkových blan (meningitida) nebo jiné podobné trauma, ale může k němu dojít, aniž by se tyto příhody u člověka vyskytly. „Dá se vyřešit chirurgickým zásahem, zavedením stentu, tenké duté hadičky, který průběžně tlak mozkomíšního moku snižuje,“ říká Iva Holmerová.
6. Huntingtonova choroba
Progresivní dědičná porucha, která primárně postihuje oblast mozku hrající klíčovou roli v pohybu, chování a náladě. Příznaky se obvykle rozvíjejí mezi 30. a 50. rokem života, pokud má chorobu rodič, má dítě 50% šanci, že se u něj rozvine také.
Symptomy zahrnují potíže s plánováním a pamětí, dále jsou to problémy fyzické, zejména poruchy jemné motoriky, například neschopnost udržet šálek, aniž byste ho upustili. S postupující nemocí se objevují mimovolné pohyby, nezřetelná řeč a ztráta paměti podobná té u Alzheimerovy choroby.
7. Wernicke-Korsakovův syndrom
Vzniká v důsledku poškození mozku způsobeného nedostatkem vitaminu B1 spojovaného většinou s dlouhodobým alkoholismem, na vině může být i těžká ztráta hmotnosti důsledkem anorexie nebo jiných onemocnění. V nejranější fázi se nemoc označuje jako Wernickeho encefalopatie, pokud se neléčí, může se rozvinout v chronický a nevratný Korsakovův syndrom.
Lidé s WK syndromem trpí ztrátou paměti, potížemi se zrakem, nesoustředěností a dezorientací, mají také potíže koordinovat pohyb. Protože si nemocní často nepamatují některé věci ze své minulosti, vyplňují tyto mezery vymýšlením příběhů.
Co a proč nepodceňovat
Popsané možné příznaky demence by se, zejména ve věku nad 60 let, neměly podceňovat. V případě podezření je dobré navštívit praktického lékaře, který může dohodnout konzultaci s dalším specialistou. Nemusíte přitom automaticky myslet na nejhorší.
„Zkušenosti naší poradny jsou spíše optimistické: ne každá porucha paměti znamená Alzheimerovu nemoc nebo jinou demenci, mnohé souvisejí s depresí, úzkostí, nadměrným stresem, krizovými životními situacemi a vyčerpáním, workoholismem, poruchami spánku, sociální izolací nebo dekompenzací jiného onemocnění,“ říká Eva Jarolímová, psycholožka České alzheimerovské společnosti.
Mnohé z těchto příčin jsou léčitelné nebo je lze odstranit či zmírnit jejich dopad.
Příspěvek od autorky Kateřiny Hájkové:
Vystudovala obor filozofie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Později si dodělala vzdělání výživového poradce, fitness instruktora a také jógového učitele. Jak často říká, má to štěstí, že její práce je zároveň i jejím koníčkem – živí se jako redaktor/novinář a spisovatel na volné noze.
Osobně máme zkušenosti s produkty v rodině na podporu kognitivních funkcí DUOLIFE MIND, úžasných produktů s CBD, které pomáhaji v mnoha ohledech zvládnout lépe tyto stavy. Rádi se individuálně budeme každému věnovat. Kontaktujte nás na čísle +420773504507.
DuoLife My Mind je doplněk stravy v tekuté formě, obsahující přírodní složky rostlinného původu včetně patentovaných složek CogniviaTM* a Aronvit®, s inositolem a aktivní formou vitaminu B12 (methylkobalaminem). Přípravek obsahuje látky nejvyšší kvality, které podporují soustředění, paměť a kognitivní procesy u mladých lidí i seniorů. Je důležitým zdrojem vitaminů a mnoha účinných látek obsažených ve standardizovaných rostlinných výtažcích. Zdraví prospěšný účinek složek obsažených v doplňku stravy byl prokázán klinickými studiemi a doložen vědeckými publikacemi.
Více o tomto produktu se dozvíte na partnerském webu, kde můžete si stáhnout i vzdělávací kartu, či si dokonce výrobek přes náš partnerský link objednat. A nebo přímo zde na naší stránce v našem eshopu.
